HISTORIE HRADU
A JEHO NEVYJASNĚNÉ ZÁHADY
Historické zprávy týkající se Kácova jsou sice poměrně bohaté, je však velice složité rozlišit, které se vztahují přímo k městečku s farním kostelem a původní tvrzí v místech dnešního zámku a které naopak k poměrně vzdálené lokalitě Hrádku. Městečko samotné se poprvé uvádí v roce 1352 a zdejší šlechtický rod se o něm přímo i zmínil; místo tehdejšího kácovského sídla je ale sporné. Roku 1412 je přímo zmiňována tvrz, opět však nelze určit, zda se jedná o Hrádek či tvrz v městečku.
S lokalitou Pustý Hrad jsou spojováni Černčičtí z Kácova, známe i prvního držitele Kácova jménem Ješek Černčický z Kácova r. 1356. Tento rok se pokládá za první doloženou písemnou zprávu o šlechtickém sídle v Kácově. Nicméně se předpokládá, že osídlení Pustého Hradu u Kácova je ještě staršího data.
Podle dalších zpráv víme, že tvrz byla poté rozdělena mezi dva majitele a k roku 1459 se celá uvádí jako pustá. Vzhledem k tomu, že některé archeologické nálezy z hrádku dokazují jeho existenci ještě na konci 15. století, převládá v současné odborné literatuře názor, že dostupné zprávy se spíše opravdu týkají tvrze přímo v Kácově. Další přesnější informace o době vzniku a životě hradu by bylo možné očekávat jen od případného archeologického výzkumu.
Zříceniny jsou od přelomu 18. a 19. století jedním ze symbolů romantismu. Vyvolávají vzpomínky na základní momenty hradního života, např.: pasování na rytíře, způsoby dobývání tvrzí a hradů, středověké turnaje, loupeživé rytíře atd...
ROZLOŽENÍ HRADU
FAKTA A NESROVNALOSTI
Hrádek byl založen trochu nezvykle na skalce přímo na strmém svahu vysoko nad řekou Sázavou. I přes skutečnost, že boky hradního areálu byly chráněny strmými roklemi a v čele vznikl široký příkop, je umístění lokality z obranného hlediska poměrně nevýhodné, neboť svah pokračující směrem dále od řeky vlastní úroveň hradu značně převyšoval. Samotný dvoudílný areál hradu je také výškově rozdílný. Čelní téměř čtvercová část ležící níže byla původně opevněna parkánem a hradbou, jejíž jihozápadní nároží ještě zpevňovala menší polo-okrouhlá věž, vysunutá na čelní straně před linii vlastní hradební zdi. Z této věže a k ní přilehlé hradby se také dochovaly dnes nejvýraznější zbytky zdiva hradu. Na vnitřní ploše této části hradu jsou ještě patrné pozůstatky prohlubně po studni či cisterně. Menší, úzká horní část přímo na vrcholu skalky nad řekou dnes bohužel již nenese žádné zbytky zdiva a jediným dokladem stavby je zde jen málo patrné nároží, vytesané přímo do skalního podloží.
Současný stav je charakterizován špatnou dostupností, která je zapříčiněna výsadbou lesa a náletem křovin na místě, které bylo dříve holé a pastvinou. Známý dřevoryt malíře E. Herolda s Kácovem s řekou Sázavou od Pustého hradu ukazuje místo ještě zcela bez porostů a s hlubokým příkopem. Pustý hrad není v terénu značen a je třeba ho hledat. Lokalita je poškozena neodbornými současnými amatérskými výkopy.
PÍSEMNÉ PRAMENY
SPEKULACE, DOHADY A PÍSEMNÁ FAKTA
V.S. Šála uvádí ve svém článku v roce 1868, že „Stará tvrz Kácovská“, nyní „Pustý hrad“ byl r. 1627 od protivícího se lidu spálen a rozbořen; dosud uvidíš tu zeď ku skále přiléhající, 1 m širokou a 8 m dlouhou, na rozích malými báněmi opatřenou; rozsáhlost tvrze, ne příliš velkou, posud poznáš.
-> Další historická bádání prokázala, že lokalita Pustý hrad u Kácova byla opuštěna již před rokem 1627.
Popis tvrze podal A. Sedláček (1843 - 1926) následovně: „Zakladatelé vybrali si k založení hrádku část břehu, jehož skála strmě spadla jak stěna, a odloučili ji od ostatní výšiny hlubokým dosud příkopem, jehož boky jsou jako nějaké stěny. Odloučením povstal nynější tvar hradiště, skládající se z nižší části, kde býval dvůr, a vyšší, posud znamenitě vynikající, kde bývalo věžovité stavení, nyní vysoký pahrbek vějčité podoby. Vše hradiště je pastvinou a nezachovalo se tu nic než na jihozápadním rohu kus hradby, a to pobouraný. Kromě toho viděti tu jen pahrbky a prohlubně. Od městečka, kteréž se odsud nejkrásněji spatří, vede sem vozová cesta, bezpochyby táž, kterou staří páni Kácovští jezdívali.“
A. N. Zavadil (1844 - 1925) uvádí, že sídlo byla zděná tvrz s věží k straně západní, kteráž ještě v XVII. stol. dobře zachována byla.
